Source Records released our first album ^ö^
We – that’s Falk Julius and me – called our band seltsam&strahler
Which is German and means something like odd&radiator
“Extrem schöne CD mit Tracks voller knisternder Spannung wie improvisiert klingender digitaler Reste und sanfter Loops, die mal als schwerer Teppich aus Hintergrunddichte funktionieren, mal die Tracks antreiben und ihnen etwas geben, was man für den eigenwilligen Puls eines Lichts halten könnte. Eine CD für die man um sich herum sehr viel Stille braucht, oder zumindest Luft. Magisch.”
de:bug 0605 (Nr. 93) – bleed*****
Source records sind stolz auf deren neusten Zugang ‘seltsam&strahler’. Mit ihrem Debutalbum >ö< katapultieren sich die beiden Musiker/Produzenten aus Weimar und Berlin an die Speerspitze des zeitgenössischen minimal / dsp basierten Ambient. Referenzen wie Thomas Köner, Twine oder Monolake könnten zitiert werden.seltsam&strahler sind Meister in der Kunst, die musikalische Pause mit der Bedeutung gespielter Noten zu versehen.
Auf 12 Titeln verschreibt man sich der Reduktion und Abstraktion ohne dabei je artifiziell oder verkopft zu wirken – im Gegenteil – der geneigte Hörer wird mit erhebender Musik, die stets emotional ansprechend ist, belohnt. Hypnotisch-, monotones steht hier im Wechsel mit eher klassisch non linearer Komposition. Einige Tracks sind aus einer Zusammenarbeit mit einer Pianistin entstanden und überzeugen mit impressionistisch verschwommener
Handschrift – nicht unähnlich den introvertierten Werken eines Eric Satie. seltsam&strahler sind derzet ein gefragter Liveact, vornehmlich im kunstbezogenen Kontext. So traten sie in letzter Zeit auf der Transmediale in Berlin oder auch als Vorgruppe von Mouse on Mars auf und sorgten in jedem Fall für ein begeistertes Publikum. ^ö^ ist Ambient 2005 – ein Highlight auf source records!
Textura.org
textura.org/newreviewspages/seltsam&strahler.htm
Listeners accustomed to the minimal techno sounds of past Source Records’ material may be surprised by Seltsam&Strahler’s debut album ^ö^ , though the unusual title alone offers a first hint of the change in style. It’s a headphones album if there ever was one, with micro textures of crackles, clicks, ripples, and hums assembled into oft-hypnotic settings with the shortest a mere half-minute (“Dazwischen”) and the longest fifteen (“Waldschrat”). Only with headphones, for instance, does the listener completely experience the disorienting and destabilizing effect induced by the continual dropout of tones in the left channel during “Wasserleiche.”
The music’s meditative caste tends to camouflage the considerable amount of activity in play at any given moment. A good example is “Im Wasser Kurz,” a quiet drone-like setting of industrial loops that slowly rise and fall. But, belying such apparent simplicity, the volume level of that action changes subtly, plus a soft metronomic click slowly moves from the right channel to the left and back again; here and elsewhere, the music is never static, despite its placid veneer. The effect is even more pronounced in “Waldschrat.” During its first six minutes, the piece is a celestial ambient setting of distant rustles and what resembles a loop of quiet church bells but the track’s character shifts when a bass pulse and hazy hiss appear, obscuring the bell loop below. In its last third, the rhythm dimension disappears, ceding the stage to an ambient coda of clicking thrum. The piece remains engaging throughout its quarter-hour duration due to its subtly modulating shifts in tone and style.
The album likewise maintains interest through the use of subtle contrasts. While music of this genre type can be clinical and cold, Seltsam&Strahler often warm their tracks with the identifiable presence of piano and Fender Rhodes (the somber “So Sann So,” the sunny “Janein,” processed tinkles in “Riesentrara”) and counter the overall meditative ambiance with a considerably punchier, if not subtly funky rhythmic approach in “Herzstillstand.” Seltsam&Strahler’s ^ö^ may represent a surprising left-turn into micro-sound territory for Source Records yet it’s a consistently engrossing one.
Gaz-Eta
gaz-eta.vivo.pl/gaz-eta/recenzje
Debiutancki album niemieckiego duetu przynosi nieco zaskakującą muzykę, jak na ostatnie wydawnictwa prowadzonej przez Davida Moufanga wytwórni Source Records. To nowoczesny ambient – minimalistyczny, balansujący na granicy estetyki click i glitch, czerpiący inspirację z dokonań wykonawców niezapomnianego Mille Plateaux.
Oto bowiem Seltsam & Strahler wypełniają swoje miniatury organicznymi dźwiękami, przypominającymi efekt przepływu prądu przez linie wysokiego napięcia (“Nebelungen”). Co jakiś czas pojawiają się laptopowe zakłócenia – szumy, stukoty, trzaski. Producenci zapętlają je, tworząc z nich wtopione w tło oszczędne konstrukcje rytmiczne (“Im Wasser Kurz”). Funkcję rytmu pełnią również głębokie tąpnięcia basu (“Der Kleine Beat”) lub miarowe uderzenia gongu (“Herzstillstand”). W kilku utworach pojawiają się przetworzone frazy fortepianu – najwyraźniej słychać je w “Janein”, “So Sann So” i finałowym “Dazwischen”). Centralnym i najbardziej rozbudowanym nagraniem na krążku jest “Waldschrat” – spotykają się w nim oniryczne drony, świdrujące loopy i podskórny puls bębnów. Wszystko to w stylu najlepszych dokonań Mike`a Inka pod szyldem Gas.
Debiutancka płyta duetu Seltsam & Strahler budzi podziw precyzją w konstrukcji poszczególnych nagrań, osiągniętą przy jednoczesnej oszczędności użytych środków.
Freemusic.cz [85%]
freemusic.cz/clanky/4437-source-records-downtempova-prestupni-stanice-mezi-tisiciletimi.html
Pokud album 4th Floor představilo na značce Source rec. ostříleného pardála, na následujícím nosiči s veselým kočičím smajlíkem v názvu vsadilo na neokoukanou tvář projektu Seltsam&Strahler. Ten přichází s mnohem introspektivnější tvorbou mísící click’n’cut lupance s tichem, drobnými záchvěvy komorní klasické hudby či jemné elektroniky a na vahách odměřovanými dávkami neagresivních hlukových pasáží. Ruchy, rytmy, hluky. To jsou základní stavební kameny této tiché a vzdušné stavby. Málokoho napadlo glitchová schémata ve středních tempech, která používá každý druhý laptopista, zásadním způsobem zpomalit a očistit od všech dalších kudrlinek. Co na konci zbylo? Rozčepýřená rytmická kostra, kterou je vidět skrz naskrz. Ticho, jež se nalézá na místě nějaké melodické linky, překvapivě hraje také. Umocňuje pomalý běh nikam nespěchající hudby. Seltsam&Strahler jsou pečliví pozorovatelé mikroběhu světa a s tímto duchem skrze drážky svého premiérového dlouhohrajícího alba. Pokud na vhodná místa za dlouhé monotónní výlety na povrch měsíce (jak od Mathiase Grassowa nebo Jonathana Coleclougha) vloží drobné, na poměry až romantické klavírní pasáže (původně od Susann Hempel), pak původně nehostinné hudbě dává (dávají?) živý element, který prázdné naplňuje, tiché oživuje a studené otepluje. Takovéto experimentování s tichem je balancování na ostří nože. Projektu Seltsam&Strahler se risk vydařil a navíc obohatili scénu o originální žánrový mix. A to se cenní dvojnásob.